Válka nemá ženskou tvář
Autorka: Světlana Alexandrovna Alexievič
Dramatizace: Iveta Horvátová
Režie: Ján Tomandl
Dramaturgie: Vladimír Fekar
Pohybová spolupráce: Zuzana Burianová
Dramatické ztvárnění knihy běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové, která sepisovala výpovědi žen bojujících ve Velké vlastenecké válce. Ženám, jejichž příběhy jsou v představení ztvárňovány, bylo v době odvodu od 14 do 20 let. Dívky, které byly nuceny zabíjet své vrstevníky na opačné straně barikády, neměly většinou žádné zkušenosti jak se světem, rozkazy a nepřáteli, tak s muži a láskou. Sotva se začaly z těchto dívek stávat ženy, přišla válka a s pomocí Stalinovy propagandy, byly celé naivně natěšené vhozeny přímo do krvavé válečné vřavy, kde byly oblečeny do mužských uniforem a mužských trenek, nuceny potlačit svoje ženství. Svou přirozenost. Válka nemá ženskou tvář a vše co dokazuje opak, je jen iluze. A lidé bohužel v iluzi stále věří.