MgA. Jana Kafková
herecká výchova
Narodila se 15. května 1959 v Praze. Po absolvování základní jazykové školy vystudovala Gymnázium Jana Nerudy, kde byla členkou divadelního souboru, který měl v rámci Prahy velmi zvučné jméno.
Následně pracovala rok ve Filmovém studiu Barrandov coby sekretářka produkce. Úspěšným vykonáním talentových zkoušek na obor činoherní herectví na JAMU v Brně započala její divadelní pouť.
Po absolutoriu JAMU v r. 1979 nastoupila jako herečka do angažmá do Slováckého divadla v Uherském Hradišti, které po sezoně vystřídala ročním působením v HaDivadle, sídlícím tehdy ještě v Prostějově. Zde vystupovala mj. v r. 1984 ve významném projektu 3 divadel (Divadlo na provázku, Divadlo na okraji a HaDivadlo) s názvem Cesty-křižovatky-setkání.
V roce 1985 získala angažmá v Divadle pracujících v Gottwaldově, kde působil i její manžel Rostislav Marek. Zde byla členkou hereckého souboru pět let, přičemž současně vykonávala činnost lektorky dramaturgie. V roce 1992 jí byl tehdejším uměleckým šéfem Josefem Morávkem nabídnut post dramaturgyně divadla. V tomto oboru v Městském divadle Zlín působila až do roku 2009, kdy jí nenadálá zdravotní komplikace znemožnila v divadlezůstat, odešla do invalidního důchodu. Její spolupráce s Městským divadlem Zlín však trvá dodnes, vykonává zde práci dramaturga jako host.
Jana Kafková spolupracovala s řadou režisérů, kupříkladu s J. A. Pitínským (inscenace Osm a půl a půl, Její pastorkyňa, Proces), Josefem Morávkem (Sex noci svatojánské, Zelenavý ptáček, Čtrnáctý hrabě Gurney a další), Oto Ševčíkem (Amadeus, Byl to skřivan), Alešem Bergmanem (Čarodějka, Luční harfa, Proradné lásky), Věrou Herajtovou (Probouzení, Krvavá svatba), s Petrem Veselým (Hamlet, Obraz, Hrobka s vyhlídkou, D´Artagnan, Romeo a Jana, Cyrano), Pavlem Šimákem (Hráči, Naši furianti, Zkrocení zlé ženy) a dalšími. Nejintenzivněji spolupracovala s režisérem Ivanem Balaďou (Zajíc, Zajíc, Tartuffe, Parvenu aneb Kde maso tam psi, Othello, Tanec smrti, Lakomec, Revizor, Něco za něco, Tanec na konci léta a další). S Ivanem Balaďou vytvořila i pohostinsky inscenaci na Slovensku v divadle Aréna, které provozuje Juraj Kukura. Šlo o hru V hodině rysa. Další režisérská osobnost, které byla často dramaturgem byl Dodo Gombár (Mistr a Markétka, Šumař na střeše, Faust, Merlin a další), Martin Františák (Maryša, Ďáblice), Zoja Mikotová (Calandriáda, Největší z pierotů), Jakub Nvota (Dekameron, Romance pro křídlovku, Večertříkrálový) a umělecká šéfka Hana Mikolášková (Muž z kraje la Mancha, Charleyova teta).
Jana Kafková zabrousila i do profese režisérské, když režijně připravila se svým manželem monodrama Kontrabas, které bylo uvedeno i na festivalu divadla jednoho herce v polské Vratislavi, kde se konal tzv. sjezd Kontrabasistů. Monodrama zde uváděli představitelé z celého světa, Českou republiku zastupoval Rostislav Marek.
Na Zlínské vyšší odborné škole umění vyučovala určitou dobu dějiny divadla. Jana Kafková se věnuje i tvorbě pro děti, kromě řady dramaturgické spolupráce např. se Zojou Mikotovou (O pejskovi a kočičce, Budulínek, Ježíškova košilka) a Vlastimilem Peškou (Perníková chaloupka),vytvořila dramatizaci úspěšné pohádky Opice Žofka.
Je autorkou projektů pro Filharmonii Bohuslava Martinů, určeným dětskému divákovi s názvy Ztracený Mikuláš, Otec Příroda a synové a Lenka v říši hudby.
Jana Kafková je stále s divadlem v kontaktu a věnuje se studentům herectví na ZSVOŠU, kde předává své zkušenosti a lásku k divadelní tvorbě.